20 let dětské masopustní koledy a my
V letošním roce uplynulo již 20 let od doby, kdy jsme s naší školní družinou „U Klouzajícího sluníčka“ zavedli tradici dětské masopustní koledy. Za roky jejího trvání se v ní vystřídalo mnoho dětí a masek. Zúčastnili jsme se také nemalého množství příležitostných akcí, které s masopustem souvisejí. Proto bych se chtěla poohlédnout zpět a připomenout nejdůležitější okamžiky.
- Za uplynulou dobu se do dětské masopustní koledy (dále jen DMK) zapojilo zhruba 200 žáků. Někteří se podíleli opakovaně celou svoji docházku do ŠD (1. – 5. třída), někteří dokonce vypomohli i v 6. třídě, v případě nemoci některého koledníka.
- První povolení nám udělil bývalý pan starosta Štangl, několikrát nám také udělovala povolení paní doktorka Návarová.
- Při první DMK nás doprovázela nově vzniklá Mladá kapela, která byla ještě v jiném složení a nepoužívala současný název. Párkrát jsme koledovali za účasti hudebního uskupení Alfa, ale postupem času se jako naše soukromá hudba ustálila Mladá kapela. Na její produkci původně přispívalo KIC Nové Hrady, nyní ji hradí Humanitas o.p.s.
- Původní klobouky byly pouze ze stočené čtvrtky polepené krepovým papírem. V dalším roce jsme již z papíru vytvořili tvar klobouku a opět ho polepili. První růžičkový klobouk měl Z. Staněk, přinesl si jej z domova. V následujícím roce jsme si nechali klobouky vyrobit. Vytvořila nám je Alenka Maxová, čímž se pro nás stala růžičkovou královnou. Od té doby byly klobouky ještě jednou předělány a v letošním roce byly opět obnoveny, růžičky nám umotala paní Dřevová.
- V začátku DMK koledníci neměli saka a šerpy, pouze tmavé bundy přepásané pruhem krepového papíru. Od dospělých koledníků jsme později získali jejich staré šerpy, které jsme nechali pro děti upravit. V roce 2009 tyto šerpy už zdobily naše první saka. Tato saka měli většinou pouze hejtman, rychtář a dalších pár koledníků stojících na začátku řady. V roce 2015 jsme v rámci projektu obdrželi peníze na zakoupení stejných nových sak.
- První píka byla dřevěná a přinesl ji Vítek Šisler. V roce 2017 nám krásnou píku ukoval pan Černý. Bohužel tato píka je tak veliká a těžká, že ji unesl pouze jeho syn Slavoj Černý. V letošním roce 2020 nám novou píku připravil pan Petr Vochoska, tato píka je lehčí a děti ji tedy snáze unesou.
- Právo jsme původně měli zapůjčené od dospělácké koledy, ale později jsme si vytvořili vlastní právo se znakem naší školní družiny.
- Na první masopustní koledy se s námi vydala také mateřská školka a paní učitelky Alice Marhounová, Stanislava Kovářová a Vlasta Rusiňáková, které jako masky naši koledu několikrát doprovázely i v důchodovém věku.
- Maskami vychovatelek byli pražští Pepíci, vodník a vodnice + čmelák, Bob a Bobek a jejich myslivec, včelí rodina a paní Jaro, myslivci, pohraničníci a paní Jaro, hasičky (I při zásahu jsme prostě šik) a Mexičanka, kuchařky dětských duší. Od roku 2009 byly masky přizpůsobeny tématu celoroční družinové hry: Detektivní kancelář Lupička, FC školní družina Alijaška (Michaldo, Vocholdíno, Cepoš), Divoký jih českého školství, Vodnice a vodní víly, Novohradská turistická společnost, Středověké dámy a s nimi poprvé Moučný, Šneci, Tučňáci z Madagaskaru, Nové Hrady z celého světa a Superhrdinové.
- Po celou dobu DMK nás provázejí nejen tzv. dobré duše neboli rodiče, kteří nám buď pomáhají při strojení, nebo výrobě a přípravě masek, ale také aktivní účastnice paní Koderová a Němcová. Nesmíme zapomenout ani na naše věrné asistentky a některé p. učitelky. Tímto všem moc děkujeme.
- Navštívili jsme také několik akcí mimo naše město, a to masopust v Českých Budějovicích v roce 2005, rakouské město Unserfrau v roce 2012 a v roce 2019 společně s dospělou koledou Třeboň.
- V roce 2009 jsme se zúčastnili nedělního setkání masopustních koled na novohradském náměstí.
- Každý rok navštěvujeme Dům s pečovatelskou službou v Nových Hradech a Dům pro seniory Dobrá Voda.
- V roce 2003 jsme s dětmi nacvičili také Šavlovou koledu, kterou jsme úspěšně předvedli po získání povolení před radnicí.
- Po celých dvacet let nás doprovází a natáčí pan Šebela a v posledních letech také fotograf pan Aksamit. Oběma patří velké díky.