Pozdravme se v roušce, aneb pod rouškou se skrývá úsměv

Od 11. března z důvodu mimořádného opatření MZČR musely všechny děti z naší školy zůstat doma. Všechny školy (i ta naše novohradská) byly totiž uzavřeny do odvolání.

Nejen my, druháčci, ale také i ostatní děti, jsme přišli ze den na den o setkávání se s našimi kamarády, o společnou výuku ve škole, o kontakt s paní učitelkou a s paní asistentkou, o společnou zábavu a čas strávený ve školní družině, nebo o společný oběd ve školní jídelně.

Zpočátku jsme to tak tragicky nebrali. Ale jak uplynul týden, dva…. Najednou se nám začalo stýskat. A nejen nám, ale i paní učitelce a paní asistentce. A určitě i všem ostatním dětem ze školy.

Proto nás paní učitelka oslovila, abychom se připojili k její výzvě určené pro všechny druháčky z naší třídy: vyfotit se v roušce, fotku jí poslat a  pozdravit se tak společně na dálku. Všechny naše fotky nám pak paní učitelka rozeslala nazpět a musíme přiznat, že to bylo super!! Po dvou týdnech odloučení jsme se opět zase viděli a každý z nás věděl, že pod tou roušku se na sebe smějeme a že v tom nejsme sami. Fotku nám poslala i paní učitelka a paní asistentka, což nás i takto na dálku zase spojilo v jeden tým.

Teď už je to víc jak měsíc, co jsme se neviděli, ale občas si takto posíláme fotky, společně plníme úkoly, píšeme si vzkazy k obrázkům, které pak paní učitelka rozesílá nám všem.

A nejvíce ze všeho už se všichni těšíme, až se spolu uvidíme „doopravdy“.

druháčci z Áčka, paní učitelka M. Rolínková a paní asistentka Z. Horelicová